Budoucí podobu podnikání určují dva převratné trendy : využití příležitostí, které přináší digitální transformace, a akcelerující inovace, soutěž o exponenciální inovace otevírající zcela nové trhy a modely podnikání. Průkopníky těchto změn jsou firmy a inovativní subjekty, které se od zavedených společností odlišují ve všech směrech - nejen svými výsledky, ale především unikátní schopností přitáhnout talentované, vysoce motivované, kreativní osobnosti, vytvořit pro ně inspirující a podpůrné prostředí, propojit je do týmů a sítí až fanaticky oddaných inovativním vizím. Vzniká tak svébytná proinovační kultura, která výrazně odlišuje agilní firmy od tradičních podniků a organizací.
KLÍČOVÉ TEZE MODULU
Firemní kulturu chápeme jako soubor hodnot, principů, zásad, norem, vzájemných očekávání, představ, způsobů chování, sdělování, vztahů a spolupráce, které lidé v podniku sdílejí bez ohledu na jejich formální úpravu a v jejich duchu uvědoměle nebo neuvědoměle jednají. Povahu firemní kultury určuje to, v co lidé věří a jak se chovají.
“Culture eats strategy for breakfast” – téměř magická myšlenka připsaná respektovanému teoretikovi podnikatelského řízení Peteru F. Druckerovi v roce
2006 Markem Fieldsem, budoucím generálním ředitelem společnosti Ford Corp., podtrhuje klíčový význam organizační kultury pro rozvoj a onkurenceschopnost
firmy.
Firemní kulturu lze a je třeba kultivovat a rozvíjet, firemní kulturu nelze „řídit“. Firemní kultura vyvěrá z autentických vnitřních motivací lidí, jejich bytostných hodnotových orientací a svébytných vzájemných vztahů. To platí svrchovanou měrou pro agilní firmy, pro které pracují lidé samostatní,
sebemotivovaní, ztotožnění se společnou vizí, uvažující a jednající jako lídři vlastního výkonu i týmů, ve kterých působí.
Firemní kultura je katalyzátorem, hybnou silou i odrazem, produktem všech aktivit, procesů, diskusí, rozhodnutí, vztahů a událostí ve firmě. Prostupuje všemi organizačními úrovněmi a projevuje se v kolektivní chování, firemních symbolech, rituálech, tradovaných příbězích a legendách.
V agilních firmách se utváří „organická“ firemní kultura. Vyrůstá ze sebeřízení lidí, kteří uvažují a jednají jako správci, strážci, tvůrci a inovátoři
procesů a projektů, se kterými jsou spjati. Vedení agilních firem využívá tento jedinečný lidský potenciál pro rozvoj podnikání, vytváří prostor pro podnikatelské záměry a iniciativy iniciované zdola („intrapreneurship“), investuje zdroje do jejich realizace, rozvíjí organizaci „na míru“ spontánních lídrů – tvůrců budoucnosti.
Firemní kultura je sociální, emociální realita; není to záměrně vytvořený a manažersky „formátovaný“ organizační konstrukt. Utváří se a proměňuje s velkou autonomií a spontaneitou. Je sociálním fenoménem, který se posiluje a vyvíjí kolektivním životem, učením a vývojem a často kritickými událostmi. Může být v souladu se strategickými aspiracemi a vizí firmy a působit jako mocná hybná síla jejich dosažení. Nebo naopak může působit dysfunkčně, někdy dokonce jako největší bariéra rozvoje firmy.
Firemní kultura má řadu vrstev – od vnějších estetických a „hygienických“ projevů přes povahu vztahů a způsobů jednání s partnery, přes vnitroorganizační poměry všeho druhu, k pracovním režimům, rituálům a udržovaným tradicím, charakteristickému jazyku až k hodnotám a motivacím, kterými se řídí jednání lidí.
Autentické, skutečné hodnotové orientace lidí – nikoli formální, vedením podniku oficiální deklarované hodnoty určují povahu firemní kultury.
Strategie, kultura a klíčové způsobilosti tvoří vzájemně propojený celek. Jejich úroveň determinuje výkonnost firmy a její schopnost rozvíjet konkurenční výhody příští generace.
Dynamicky se rozvíjející firmy v Silicon Valley bez ohledu na jejich velikost a tržní hodnotu spojuje až urputná snaha uchovat a rozvíjet vitální startupovou
kulturu.
Pivotálním bodem každé firemní kultury je důvěra, do níž se promítá kvalita všech vztahů, hodnotových postojů a motivací uvnitř organizace i vůči vnějším partnerům.